Odhalené spiknutí teroristů – o co skutečně jde?

globe-32299_960_720

Craig Murray

Velmi pozorně jsem přečetl všechny nedělní noviny, snažíc se analyzovat pravdu z té spousty stránek detailně popisujících takzvané bombové spiknutí. Na rozdíl od velkého houfu takzvaných bezpečnostních expertů dělajících mediální analýzy mám výhodu znalostí obrovského množství bezpečnostních analýz, nehledě na skutečnost, že jsem byl sám uvnitř překrucovacího stroje.

Takže si myslím, že skutečný příběh je následující.

Nikdo z údajných teroristů nezhotovil bombu. Žádný nezakoupil letenku. Mnozí dokonce neměli ani pas, což by při výkonnosti britské pasové agentury znamenalo, že by nemohli být bombovými atentátníky ještě poměrně dlouhou dobu.

Při absenci bomb a letenek, a v mnoha případech i pasů, by šlo skutečně dost těžko přesvědčit soudní porotu nad veškerou pochybnost, že jednotlivci zamýšleli stát se sebevražednými atentátníky, jakkoliv se o tom mohli nedomyšleně a zbrkle zmiňovat na internetových diskusích.

Navíc, mnoho z těchto muslimů bylo sledováno více než rok – stejně jako tisíce dalších jiných britských muslimů. A nejen muslimů. Jako já. Nic z tohoto sledování neindikovalo potřebu předčasného zatčení.

Potom výslech v Pákistánu odhalil podrobnosti tohoto úžasného spiknutí, vybouchnutí více letadel – na které se nějakým zvláštním způsobem nepřišlo při rok trvajícím sledování v Británii. Samozřejmě, vyšetřovatelé pákistánského diktátora mají své způsoby, jak donutit lidi zpívat jako kanárci. V Uzbekistánu jsem byl svědkem, jak touto cestou můžete dostat nejneobvyklejší informaci. Problémem je to, že vždy inklinují říci vyšetřovatelům všechno co potřebují, i více, v zoufalém úsilí zabránit, či zastavit mučení. To, co jim neříkají, je skutečnost.

Džentlmen, který byl v Pákistánu „vyslechnut“ uprchnul z Velké Británie poté, co byl předvolán k výslechu v souvislosti s vraždou svého strýce před několika lety. Toto by mohla být příležitost, jak zpochybnit jeho důvěryhodnost. Mohly by tu být také ještě jiné zájmy než jen politické. Mnoho se udělalo z peněžních převodů, které šly zadrženým na účty mimo formální ekonomiku. Ve skutečnosti nejde o nijak neobvyklý jev vyskytující se v britské muslimské komunitě, ale pokud je tato aktivita zločinná, je tu mnoho možností, které nesouvisí s terorismem.

Potom tu máme neobvyklou otázku víkendového rozhovoru Bushe a Blaira. Proč? Myslím, že odpověď je prostá. Oba v zoufalých domácích politických potížích toužili po „dalším 11.září.“ Bezpečnostní služby Pákistánu, jakkoliv ulejvácké, jim poskytly nové 11.září, které mohli prodat médiím. Média ho hromadně nakoupila i se všemi nakupenými nesmysly.

Potom zde máme strašlivou politickou propagandu Johna Reida, britského ministra vnitra, který udělal prohlášení, ve kterém nás všechny varoval před strašlivým zlem, které nás ohrožuje a ve kterém si stěžoval, že „někteří lidé nechtějí“ opustit potřebu našich tradičních svobod. Potom podle vlastního propagandistického stroje pokračoval v udržování neustálé pozornosti na zadržené. Není potřeba jasnějšího důkazu, že naše policie je nyní pouze politickým nástrojem. Jako u všech nejohavnějších režimů, bušení na dveře přišlo ve 2.30 v noci. Zatčení zahrnují i matku s šest týdnů starým dítětem.

Pro ty, kdo to nevědí, stojí zato Reida představit. Otrlý stalinista s dlouhou reputací osobního násilí byl na Stirling University „vymahačem“ (v té době komunistická strana provozovala univerzitě Stirling studentskou unii, kde se točily docela velké peníze) Reidbyl poslán zbít ty, kteří se odchylovali od stranické linie.

Nikdy nebudeme vědět, jestli někteří ze zatčených mohli vyrobit bombu, nebo koupit letenku. Většina z nich neodpovídá „samotářskému“ profilu, který byste čekali – malé procento sebevražedných atentátníků mají šťastná manželství a malé děti. Když byli dlouhodobě sledováni, jistě byli na bezpečnostních seznamech na letištích a mohli tak být jen malým nebezpečím nechávat je pokračovat ve vývoji – podobně jsme mohli skoncovat s IRA.

Celkem ze všeho z toho si jsem jistý jednou věcí – načasování je hluboce politické. Je tu více propagandy než spiknutí. Více než 1.000 britských muslimů bylo už zatčeno na základě protiteroristické legislativy, ale jenom 12 procent bylo z něčeho obviněno. Je to prostě šikana muslimů hrůzného stupně. Z těch bylo 80 procent propuštěno. Většina z těch dvou procent, které byly odsouzeny – nebyla odsouzena za něco, co nějak souviselo s terorismem, ale za různé drobné přestupky, které byly policií vyloveny z trosek životů, které zničila.

Buďte skeptičtí. Buďte velmi, velmi skeptičtí.

Autor Craig Murray je bývalým britským velvyslancem v Uzbekistánu, odkud byl odvolán za nehodící se kritiku mučení, které tam praktikuje prezident Islam Karimov. Ten byl totiž v té době významným spojencem USA při válce proti terorismu.

Překlad Messin, 18.8. 2006 ZDROJ

„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“ Oscar Wilde