Internační tábory na utajeném místě USA? Vláda strachu nebo vláda práva?

globe-32299_960_720

Lewis Seiler a Dan Hamburg, Global Research

„Moc prezidenta vsadit člověka do vězení bez obvinění z jakéhokoli známého porušení práva, a obzvláště upřít mu rovnocenný soud, je nejvyšším stupněm ohavnosti a je podstatou všech totalitních vlád, ať nacistických či komunistických.“

Winston Churchill, 21.listopad 1943

Federální vláda po 11.září 2001 převzala zdánlivě bez povšimnutí většiny Američanů pravomoc ustanovit stanné právo, zatknout širokou řadu disidentů (s občanstvím i bez), a zadržet osoby bez právní či ústavní opory v případě „naléhavého přílivu přistěhovalců do Spojených států, nebo k podpoře rychlého vývoje nových programů.“

Začátkem roku 1999 vláda vstoupila do série ojedinělých kontraktů s firmou Kellog, Brown a Root (KBR), která je dceřinou společností firmy Halliburton, za účelem stavby internačních táborů na neznámých místech uvnitř Spojených států. Vláda dále uzavřela smlouvy s několika stavebními společnostmi za účelem postavení tisíců železničních vozů, některých údajně vybavených pouty, zdánlivě k transportu zadržených osob.

Podle diplomata a autora Petera Dale Scotta, je smlouva s KBR součástí domácího bezpečnostního plánu nazvaného ENDGAME, vytvořeného pro odstranění/přemístění „všech odstranitelných/přemístitelných cizinců“ a „potencionálních teroristů“.

Oklamaní výtržníci jako republikán Henry Waxman si stěžují, že podvodnému Halliburtonu by nemělo jít tolik peněz od daňových poplatníků. Ale skutečná otázka zní: Jaký druh „nových programů“ vyžaduje stavbu a renovaci zadržovacích zařízení v téměř každém státě unie s kapacitou přijmout třeba miliony lidí?

Část č.1042 zákona o zmocnění k národní obraně – National Defense Authorization Act (NDAA) o „použití ozbrojených sil při větších veřejných příhodách/stavech nouze,“ dává prezidentovi moc použít stanné právo. Poprvé za více než století je prezident nyní oprávněn použít armádu v reakci na „přírodní katastrofu, vypuknutí nemoci, teroristický útok nebo jakoukoli jinou situaci, kterou prezident vyhodnotí jako násilí, při kterém nebudou státní činitelé schopni udržet veřejný pořádek.“

Zákon The Military Commissions Act z roku 2006, protlačený Kongresem ještě před tehdejšími volbami, počítá s neomezeným vězněním kohokoli, kdo dá peníze charitě, která se objeví na seznamu „teroristických“ organizací, nebo toho, kdo bude otevřeně hovořit proti politice vlády. Zákon také volá po tajných procesech pro občany s občanstvím i bez.

Také v roce 2007 Bílý dům tiše vydal Národně-bezpečnostní prezidentský příkaz 51 (National Security Presidential Directive 51 – NSPD-51) k zajištění „kontinuity vlády“ v případě toho, co dokument vágně nazývá „katastrofický stav nouze.“ Prezident by měl sám určit, kdy takový stav nastal a on sám je zmocněn udělat cokoliv, o čemž se domnívá, že je nutné k zajištění „kontinuity vlády.“ To by mělo zahrnovat všechno; od zrušení voleb přes odložení ústavy až po zahájení jaderného útoku. Kongres dosud absolvoval pouze jedno projednávání NSPD-51.

Americká republikánka Jane Harmanová z okrsku Los Angeles přišla s novým způsobem, jak rozšířit domácí „válku s terorismem“. Její protiteroristický zákon z roku 2007 – Violent Radicalization and Homegrown Terrorism Prevention Act (HR1955) – který sněmovnou prošel těsnou většinou hlasů, byl ustanoven ke zplnomocnění „zkoumat a reportovat o faktech a příčinách“ takzvaného násilného radikalismu a extremistické ideologie, a poté poskytnout právní doporučení jak s tím bojovat.

Podle komentáře listu Baltimor Sun republikánka Jane Harmanová a její kolegové věří, že země čelí terorismu tuzemského typu, a potřebuje při boji s ním disponovat rozsáhlou vyšetřovací pravomocí.

Vodítkem, kam by mohlo zplnomocnění Harmanové směřovat je zákon Animal Enterprise Terorism Act, který označuje ty, kteří „se účastní demonstrací, občanské neposlušnosti, přestupků, nebo jiného zločinu ve jménu práv zvířat“ za teroristy. Dalšími skupinami v hledáčku by mohli být demonstranti proti interupcím, agitátoři proti daním, imigrační aktivisté, environmentalisté, demonstranti za mír… seznam pokračuje dál a dál. Publicistka Naomi Wolf uvádí, že Národní protiteroristické centrum má jména 775.000 „osob podezřelých z terorismu“ a toto číslo se měsíčně zvyšuje o dalších 20.000 osob.

Co může vláda mít v úmyslu, že připravuje plán pro mimořádné případy k zadržení milionů svých vlastních občanů bez možnosti odvolání?

Ústava nedává za žádných okolností prezidentovi neomezenou moc. Lidé nesmí prezidentovi dovolit, aby použil válku proti terorismu k vládě strachu, namísto vlády podle práva.

Překlad Messin, 15.2.2008

Zdroj: http://www.globalresearch.ca/index.php?context=va&aid=8067