Michel Chossudovsky: Kdo je za „al-Kaida“ v Iráku? Pentagon přiznává vytvoření „legendy Zarkáví“

globe-32299_960_720

Abú Musa al Zarkáví je prezentován Bushovou administrativou a západními médii jako duchovní otec a organizátor „povstání/rebelie“ v Iráku, který je odpovědný za masakry iráckých civilistů.

Zarkáví je vnějším nepřítelem Ameriky. Bushova administrativa ve svých oficiálních prohlášeních, včetně prezidentových projevů a dokumentů národní bezpečnosti, opakovaně zdůrazňuje nutnost „jít po“ Zarkávím a Usámovi bin Ládinovi.

„Vy víte, že nerad předpovídám násilí, ale teď chápu povahu zabijáků. Tenhle chlap,Zarkáví, člen al-Kaidá, který žil mimochodem v Bagdádu za vlády Saddáma Husajna, je stále v Iráku na svobodě. A jak si možná pamatujete, součástí jeho operačních plánů je vyvolat násilí a rozpory mezi různými skupinami Iráčanů tím, že chladnokrevně zabíjí. A my potřebujeme najít Zarkávího proto, aby mohli mít lidé Iráku více šťastnější – jasnější budoucnost.“

(George W. Bush – tisková konference ze dne 1.června 2004)

Oficiálním mandátem amerických a britských okupačních sil je bojovat a vyhrát „válku proti terorismu“ ve prospěch iráckého lidu. Zarkáví tak vytváří pro Washington ospravedlnění pro pokračující vojenskou okupaci Iráku, nehovoříc o brutálních zásazích v hustě obydlených oblastech, vedených proti „al-Kaidě v Iráku“ řízené Zarkávím.

Koaliční síly tak získaly oprávnění, aby mohly hrát hlavní úlohu i v konzultacích s OSN. Západní média sborově podporují legitimitu „války proti terorismu.“ Toto nepředstavuje jen líčení Zarkávího jako surového teroristy, ale i zamlčování skutečností o dezinformační kampani Pentagonu, která je známá a zdokumentovaná už od roku 2002.

Program Zarkáví – vytvořený specialisty Pentagonu na propagandu, psychologické operace a překrucování reality (zkráceně PSYOP)

Washington Post překvapivě v jednom ze svých nedávných článků přiznal, že Pentagon roli Zarkávího úmyslně „zveličoval“ za účelem vyburcovat veřejné mínění k podpoře „války s terorismem“, kterou vedou Spojené státy a Velká Británie.

„Kampaň Zarkáví je popsána v několika armádních dokumentech pro vnitřní potřebu. Ve směrnici z roku 2004 nazvané Villainize Zarqawi/leverage xenophopia response (volně přeloženo Zdůrazňování darebáctví – nebo ničemnosti Zarkávího/vyvolání xenofobníreakce) jsou uvedeny tři způsoby prosazování legendy: „mediální operace“, „zvláštní operace (626) – (odkaz na speciální jednotku 626, elitní skupinu, určenou k dopadení představitelů Husajnova režimu) a „PSYOP,“ (americký vojenský termín pro práci propagandy) (Washington Post, 10.dubna 2006)

Armádní program propagandy je podle Washington Post: „zaměřen hlavně na Iráčany, ale i ovlivnění amerických médií. Zpráva o strategických komunikacích v Iráku, připravená pro generála George W. Caseyho ml. (nejvyššího US velitele v Iráku) , zdůrazňuje ovlivňování domácího publika (míněni Američané) jako jednoho z hlavních cílů ve válce.“

Vnitřní dokument, který vzniknul ve štábu americké armády v Iráku konstatuje, že „Program Zarkáví“ vytvořený pomocí PSYOPS, je zatím nejúspěšnější informační kampaní.“ (Washington Post, 10.4.2006)

Generál Kimmit, který je velitelem odboru plánování Centrálního velitelství americké armády (USCENTCOM), odpovědným za řízení operací v Iráku a na středním východě , a předtím řídil operace Pentagonu PSYOPS, uvedl:

„Informační kampaň byla zaměřena na to, aby se obyvatelé Iráku a mezinárodní veřejnost dozvěděli, že Zarkáví vůbec existuje.“

„Cílem kampaně Zarkáví bylo rozštěpit hnutí odporu zdůrazňováním Zarkávíhoteroristických činů a skutečnosti, že jde o cizince“. Sdělili důstojníci řídící kampaň. Strategické komunikace nyní ze Zarkávího vytvořily osobnost, reprezentující jak irácký terorismus, tak zahraniční bojovníky v Iráku, tak i osobu zodpovědnou za strádání iráckého obyvatelstva (útoky proti infrastruktuře)

Nelze přesně určit, kolik finančních prostředků bylo věnováno na kampaňZarkáví. V roce 2004 bylo na ní vydáno 24 miliónů USD, ale do této částky byla také zahrnuta i výstavba úřadoven a ubytoven pro personál, rozhlasové vysílání a distribuce letáků se Zarkávího podobiznou.“ sdělil jeden z důstojníků zabezpečujících kampaň. Program Pentagonu o Zarkávím běží současně s operací, která s ní souvisí a která je realizována americkou poradenskou firmou Lincoln Group. Firma zajišťuje umísťování proamerických článků v iráckém tisku. Washington Post nicméně uvádí, že mezi programem PSYOP a firmou Lincoln Group neexistuje spojitost.

Dezinformace a válečná propaganda jsou nedílnou součástí vojenského plánování. To, co Washington Post zamlčuje, je vlastní úloha listu v podpoře Zarkávího legendy, na které se podílí společně se televizní sítí, CNN, Fox News a mnoha dalšími mediálními společnostmi. Dezinformace týkající se „války proti terorismu“ byly zařazovány do zpravodajství přesně určeným počtem privilegovaných reportérů.

Americká média tvrdí, že Zarkáví stojí za „vzpourou“ ve Fallúdži, Tal Afaru a Samaře. Je mu přisuzována odpovědnost za atentát na hotel v Ammánu a za teroristické útoky v několika západních městech. Údajně řídí sebevražedné atentáty v Iráku, a jak tvrdíWashington Post , současné irácké šíitské vedení usiluje o vypátrání Zarkávího, protože je odpovědný za sebevražedné atentáty, jejichž obětmi se staly tisíce šíitů. (11.12.2005)

PSYOP zajišťuje, aby americká média vytvářela krytí pro Američany a jejich sponzorovaná zvěrstva v Iráku tím, že se zaměří na zdůrazňování zločinnosti a darebáctví Zarkávího a také na zveličování jeho role v iráckém hnutí odporu.

Zde jsou některé příklady toho, jak probíhá vytváření legendy Zarkáví:

„Vysoký důstojník americké rozvědky v Iráku sdělil: Abú Músa al Zarkáví a jeho vnější iráčtí spojenci ovládající povstání se stali dominantní silou hnutí odporu a největší překážkou plnění amerických záměrů v Iráku.“

„Myslím, že to, co zde probíhá, je povstání podle teroristických schémat. Zarkáví se stal představitelem povstání, je financován arabskými státy a ovládá média,“ nechal se slyšet generálmajor Richard Zahner v rozhovoru pro Washington Post (25.9.2005).

V pokračujícím krveprolití v Iráku se evidentně projevují nové přístupy. Autorem změny je Zarkáví, jehož nevybíravý terorismus začíná sjednocovat lid nejen proti němu samotnému, ale i proti globální ideologii svaté války. Od teroristického útoku na hotel vZarkávího rodném Ammánu se stále více sunnitských Arabů připojuje k odsouzení jeho zrůdné představy o budoucím systému uspořádání jejich společnosti.“ (Washington Post, 4.12.2005)

„Bezprostřední stažení vojsk z Iráku rozhodně není volbou, která těší americkou administrativu. Poskytla by Zarkávímu a jeho malé bandě zahraničních bojovníků příležitost hlásit se k vítězství nad supervelmocí. Tím by došlo k posílení vlivu al-Kaidy na celém Středním východě a vedlo by to k další destabilizaci celého regionu.“ (Washington Post, 11.12. 2005)

Americká média necharakterizují podstatu iráckého odporu jako lidový odpor proti okupaci, ale jako spojení vedoucí úlohy Zarkávího s přívrženci bývalého režimu:

„Zdá se, že páteří odporu je aliance mezi věrnými straníky Baas a teroristickými sítěmi, z nichž většině velí Zarkáví. Je to vzájemně výhodné partnerství. Obě strany bojují ve stejné bitvě, avšak z odlišných důvodů a s odlišnými cíli.“

(Washington Post, 8.5. 2005)

„Vyšší velitelé v Pentagonu a v Iráku říkají, že věří, že skupiny Zarkávího a iráckého odporu jsou nyní soustředěny ve městech v údolí Eufratu v blízkosti syrských hranic. (New York Times, 17.9.2005)

Také bitva proti Fallúdži, městu, které zažilo obležení a bombardování, jejíž výsledkem byly tisíce povražděných civilistů i žen a dětí, byla líčena jako bitva proti Zarkávího síti:

„Americké letectvo podniklo čtyři letecké nálety na cíle ve městě Fallúdža a na jeho předměstí, identifikované jako síť Zarkávího. Přitom zaútočilo i na uskupení venkovských budov v zemědělské oblasti asi 25km jižně od města. Podle amerických zdrojů bylo z 90 zahraničních bojovníků zabito 60. Podle svědků z nemocnic bylo zavražděno 30 mužů, 15 dětí a 11 žen.

Žádná verze útoku nemohla být samostatně ověřena.

„Následujícího dne americká armáda prohlásila, že vedla „další úspěšný precizní útok“ na shromáždění „přibližně deseti Zarkávího teroristů“ v centru Fallúdže. „Nebylo žádné znamení, že by v bezprostředním okolí byli nějací nevinní civilisté,“ prohlásila armáda.

(Washington Post, 21.9.2004)

Závěrečné poznámky:

Pokud byla Zarkávího role vytvořena jako součást programu Pentagonu PSYOP, jak správné, nebo důvěryhodné mohou být tyto zprávy? Zprávy, které získal Washington Post potvrzují, že propaganda řízená Pentagonem je zaměřena na vytvoření obrazu protivníka, který ve skutečnosti neexistuje. Ve skutečnosti slouží k ospravedlňování války a okupace Iráku.

Boj s terorismem a válečná propaganda jsou spojené nádoby. Propagandistický aparát živí dezinformacemi všechny druhy hlavních mediálních prostředků. Cílem je zúžit představy o aktivitách hnutí odporu pouze a teroristické skupiny jako nepřítele USA, odpovědné za nesčetné atentáty v Iráku a ve světě a usměrnit veřejné mínění Američanů a světové veřejnosti k podpoře americké intervence v Iráku.

Americké vojenské zpravodajské služby vytvořily a řídí vlastní teroristické organizace. Zároveň s tím realizují multimiliardový program boje s terorismem, který pronásleduje skupiny, jež oni sami vytvořili. A ke splnění cílů zahraniční politiky USA musí být představy o teroristických akcích americkými médii trvale oživovány v myslích občanů.

Válka s terorismem tak spočívá na vytváření jedné nebo více ďábelských zrůd, vůdců teroru, jakými jsou Usáma bin Ladin, Abú Músa Zarkáví a další, jejichž jména a portréty jsou do omrzení prezentovány v denních zpravodajstvích. Bez Zarkávího a bin Ládina by válka s terorismem dávno ztratila důvody pro své pokračování. Sebevražedné atentáty a hlavně výbuchy automobilů v Iráku jsou však realitou. Ale kdo je organizuje? Existují indikace, že některé atentáty organizují přímo americké a britské tajné služby. V září 2005 byli odhaleni příslušníci britských speciálních sil při kladení min v Basře. (Reuters,20.9.2005)

Michel Chossudovsky je profesorem ekonomie na universitě v kanadské Ottavě a ředitelem Centra pro výzkum globalizace (Center for Research on Globalization)

Messin, 1. 6. 2006 ZDROJ