Jeremy Scahill: Blackwatergate

globe-32299_960_720

Erik Prince, mlčenlivý 38letý vlastník hlavní americké žoldácké firmy Blackwater USA se zřídkakdy objevil na veřejnosti. Nikdy neměl tiskovou konferenci a známé je jen jedno jeho interview, poskytnuté televizní stanici Fox News krátce po 11.září 2001. Když ho kongres v únoru povolal svědčit, poslal za sebe svého právníka. Ale když se 2.října Prince ocitl pod přísahou před kongresovým výborem vedeným kongresmanem Henrym Waxmanem, tak se na jeho chlapeckou tvář zaměřily televizní kamery.

Prince se ocitl na horké židli kvůli neblaze proslulé střelbě na náměstí Nisour v Bagdádu, kde bylo 16.září zabito nejméně 17 iráckých civilistů. Po zuby ozbrojení soukromí vojáci zahájili tehdy zcela bezdůvodně palbu do kolemjdoucích i po projíždějících autech. Lidé z Blackwateru použili dokonce kulomety a granátomety. Ale Prince nemusel čelit otázkám o střelbě. Waxman řekl, že ministerstvo spravedlnosti ho žádalo, aby nebral svědectví o incidentu, protože ten je předmětem vyšetřování FBI. Prince ve svém připraveném svědectví hovořil o tom, že by lidé měli počkat na výsledky vyšetřování ministerstva zahraničí „pro úplné pochopení té události.“ Jenomže vyšetřovací proces běží stěží nezaujatě. Časně ráno v den Princeho svědectví CNN hlásila, že počáteční zpráva ministerstva zahraničí o střelbě byla napsána dodavatelem Blackwateru Darrenem Hannerem. Další den přišla neskutečná zpráva, že FBI tým, který byl určen k vyšetření incidentu, je sám strážen firmou Blackwater.

Prince při slyšení prohlásil, že jeho muži v Iráku jednali „vždy přiměřeně“ a zdálo se, že popírá jakékoliv zabití civilistů. Uznal pouze, že někteří mohli zemřít v důsledku „odražených kulek“ a „dopravních nehod“. Princeho tvrzení je prostě neuvěřitelné. Podle zprávy připravené Waxmanovým výborem, sepsané hlavně z informací z vnitřku ministerstva zahraničí a dokumentů Blackwateru, spustili pracovníci Blackwateru palbu nejméně při 195 příležitostech. Navíc ve více než 80 procentech případů vystřelil Blackwater jako první. A to jsou to ještě pouze ty, o kterých společnost informovala. Zpráva také odhaluje incident, při kterém „jednotky Blackwateru střelily do hlavy nezúčastněného civilního kolemjdoucího. V jiném případě úředníci ministerstva zahraničí věcí hlásí, že se Blackwater snažil krýt střelbou, která zabila očividně nevinného nezúčastněného diváka.“

Není nijak překvapivé, že Prince vyjádřil podporu pokračování Bremerova výnosu (Order 17) o beztrestnosti soukromých jednotek jako je Blackwater před iráckými soudy. Prince dále mluvil o tom, že na 120 pracovníků firmy muselo zemi opustit kvůli nedodržení standardů.

Waxmanův výbor zkoumal jeden incident: údajné zabití člena ochranky iráckého viceprezidenta opilým žoldákem Blackwateru. K incidentu mělo dojít uvnitř „Zelené zóny“ o loňských Vánocích. Prince potvrdil, Blackwater muže odsunul z Iráku a následně vyhodil. Dodal, že společnost muži naúčtovala zpáteční letenku jako pokutu. „Pokud by žil v Americe, byl by zatčen a čelil by kriminálnímu obvinění“ řekla Princemu demokratka Carolyn Maloneyová, „ale tohle vypadá, jako by měl Blackwater zvláštní pravidla.“ Prince odpověděl: „nemůžeme dělat nic víc, nemůžeme ho spráskat, nemůžeme ho uvěznit.“ Když byl přímo tázán, zda toto nebyla vražda, jak uváděli iráčtí představitelé, Prince po poradě se svými poradci udělal vtip o znalostech takových věcí pouze z kriminálních dramat a televize, a popsal incident jako „chlap, který dostal sebe do špatné situace“ kde „se stalo něco velmi tragického“.

Podle zprávy výboru doporučil zástupce ministerstva zahraničí Blacwateru po zabíjení uskutečnit “značnou platbu“ rodině zabitého strážce. Úředník navrhoval 250.000 dolarů, ale diplomatická bezpečnostní služba ministerstva řekla, že to je příliš mnoho a mohlo by to způsobit pokusy Iráčanů „pokusit se být zabit“. Nakonec se ministerstvo a Blackwater údajně dohodli na platbě 15.000 dolarů.

Z vyšetřování Blackwateru kongresem se vynořuje takovýto vzor: Ministerstvo zahraničí nutí společnost platit množství umlčujících poplatků rodinám obětí, zatímco usnadňuje návrat domů pracovníkům firmy, kteří jsou zapojeni do smrtelných incidentů, kvůli kterým ani jeden nečelí trestnímu stíhání. Podle vyšetřování výboru „neexistuje žádný důkaz“ že by se „ministerstvo zahraničí snažilo zabránit jakýmkoliv akcím Blackwateru, zvyšujícím znepokojení ohledně incidentů střelby zahrnující Blackwater nebo jeho rychlému prvnímu střílení, nebo zadrželo Blackwater dodavatele kvůli vyšetřování.

Pokud je kongresové vyšetřování míněno vážně a odpovědně, měli by se Erik Prince a jeho „umožňovači“ z ministerstva zahraničí objevit na vrcholu tak často, jako podporovatelé jeho „průmyslového odvětví“ za posledních několik let. Ale jejich návštěvy by měly začínat s jejich vztyčenou pravicí.

Překlad Messin, 12.10.2007 Zdroj

Další starší články na podobné téma zde:

Jeremy Scahill: Naši žoldáci v Iráku (28.1.2007)

Kdo byli čtyři zabití civilisté, jejichž mrtvá těla zohavil dav ve Fallúdži? (7.5.2004)

 

„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“ Oscar Wilde