Etnický Maďar z Vojvodiny a důstojník JNA vyvrací další tvrzení obžaloby v Haagu

globe-32299_960_720

29.11.2005 odmítli Miloševič i zástupci obžaloby jakékoliv rozdělení obvinění. Jak vše dopadne, není ještě jasné.

30.11.2005 pokračovala obhajoba svědectvím důstojníka jugoslávské armády (JNA). Podplukovník Janos Sel je etnický Maďar z oblasti Vojvodina.

Svědek byl od roku 1997 až do června 1999 velitelem jednotky umístěné v oblasti posádky Dakovica.

Mohl proto podat důležitá svědectví ke specifickým obviněním, které obsahuje kosovská žaloba. Jmenovitě: Bela Crkva, Celina, Donjo Retimlje a Dakovica.

Obžaloba prohlašuje, že srbští vojáci přepadli vesnici Bela Crkva 25.března 1999. Dále tvrdí, že venkované během útoku utekli podél řeky Belaja, kde hledali úkryt u železničního mostu. Obžaloba říká, že srbská armáda zahájila na tyto lidi palbu a zabila 12 lidí. Dále obvinění uvádí, že muži byli odděleni od žen, a že srbští vojáci zabili dalších 65 albánských mužů.

Podplukovník Janos Sel byl ve vesnici Bela Crkva 25.března 1999, ale podal zcela jiný popis událostí. Svědek řekl, že jeho jednotka prošla vesnicí bez incidentů. Řekl, že nedošlo ani ke střelbě, ani vůbec k žádnému boji. Popřel, že by tam byla nějaká skupina venkovanů u řeky, nebo že by vůbec byli zabiti nějací civilisté. Svědek dále řekl, že jeho jednotka byla jedinou jednotkou, která se v oblasti nacházela a že obvinění je jednoduše falešné.

Jediný boj, který podplukovník Sel viděl 25.března, se konal ve vesnici Celina.

Obžalovací spis prohlašuje, že srbští vojáci obklíčili Celinu tanky. Dále prý ostřelovali vesnici, potom vyrabovali obchody a také spálili starou mešitu. V blízkém lese podle obžaloby hledaly úkryt „tisíce“ Albánců. Podle obžaloby byli nalezeni srbskými vojáky, zbiti, okradeni, a násilně deportováni do Albánie.

Podplukovník Sel opět podal zcela jinou verzi událostí. Svědek řekl, že jeho jednotka byla napadena ve vesnici Celina 25.března 1999, a že byla napadena ze tří opevněných domů. Tyto domy byly určeny pro boj. Měly kulometná hnízda a bunkry ohrazené hradbou z pytlů naplněných pískem.

Svědek vysvětloval, že armáda pouze opětovala palbu proti těmto třem domům a používala přitom proti-letadlová děla, která měla menší kalibr než běžné minometné granáty.

Obžaloba prohlašuje, že byla zničena stará mešita, ale podplukovník Sel poukázal na skutečnost, že v Celině nikdy žádná mešita nebyla, natož „stará mešita“. K potvrzení této skutečnosti si přinesl velmi podrobnou topografickou mapu Celiny, kterou vypracovala v roce 1985 JNA (Jugoslávská armáda). Tato velmi detailní mapa ukazovala každou stavbu ve vesnici, dokonce zahrnovala kůlny, boudy a vedlejší stavby. Mešita, o které mluví obvinění prostě neexistovala.

Topografická mapa taky ukázala, že ve vesnici bylo pouze asi 25 domů, proto je extrémně nepravděpodobné, že by ve vesnici byly „tisíce“ lidí, jak tvrdí obžaloba, natož „tisíce“ prchaly z vesnice.

Vesnice byla tak malá, že nemůže být řeč o nějakých obchodech. Zjevně je nemožné, aby srbští vojáci vyrabovali obchody, které neexistovaly.

Obžaloba dále tvrdí, že 26.března byla napadena vesnice Donji Retimlje, a že vesničanům bylo nařízeno odejít. Obvinění uvádí, že albánští civilisté byli přinuceni připojit se ke konvojům vozidel a pěšky cestovat až k hranicím Albánie. Dále prohlašuje, že srbští vojáci bili a zabíjeli kosovsko-albánské muže, oddělili kosovsko-albánské ženy, pohlavně je zneužili, oloupili a vzali jim osobní doklady.

(Podobná albánská tvrzení o bití, zneužívání, okradení, či odebírání dokladů už dříve v Haagu úspěšně vyvrátili makedonští lékaři, kteří během kosovské krize pracovali v uprchlických táborech, podrobnosti česky zde: http://sweb.cz/messin/tabory.html , pozn. mess)

Svědek popřel, že by se něco takového někdy stalo. Řekl, že Albáncům nebylo nikdy nařizováno odejít z domovů, a že vojákům nebylo dovoleno zneužívat civilisty. Svědek dále řekl, že ve vesnici především 25.března ani žádní civilisté nebyli. Ve vesnici toho dne byla pouze UCK (KLA).

Dosvědčil, že jeho jednotka vstoupila do Donji Retimlje 26.března 1999 a nalezla tam pevnost UCK. UCK (KLA) podminovala silnici a vykopala po celé vesnici zákopy. Opevnila dále asi 10 domů a vybudovala tam několik bunkrů s kulometnými a minometnými hnízdy.

Když jednotka vstoupila do vesnice, UCK začala střílet proti-pancéřové zbraně z minaretu místní mešity. V sebeobraně tedy svědek opětoval střelbu kulometem připevněným na armádním tanku.

Podplukovník Sel byl umístěn se svou jednotkou u posádky Dakovice během celé války. Svědčil, že oblast obklopující Dakovici, byla pevností UCK (KLA). Říkal že UCK nutila albánské civilisty, aby jí dávali peníze a nutila je vykonávat fyzické práce, jako bylo kopání zákopů. V některých případech UCK unášela albánské muže a nutila je bojovat.

Svědek ukončoval své svědectví tím, že svědčil o celkové situaci v jugoslávské armádě během kosovské války. Řekl, že nebyly žádné rozkazy k etnickým čistkám, a že proti albánským civilistům nebyly podniknuty žádné zákroky. Dále dosvědčil, že nebylo žádné záměrné ničení civilního majetku a že žádné rabování nebylo povolené.

Svědek byl umístěn na albánské hranici od 5.dubna 1999 až do konce války, a nikdy neviděl armádu, nebo policii nutit civilisty k přechodu hranice, nebo jim krást dokumenty.

Žalobce Nice utrácel zbytek dne výslechem svědka. Velké množství času Nice vyplýtval plísněním svědka za to, že si nepřinesl k soudu svůj pracovní notebook.

Nice se pokoušel prohlašovat, že v Celině skutečně byla mešita, ale tohle všechno padlo, když se ukázalo, že Niceho informace o mešitě byly z druhé ruky, protože svědek žaloby Riedlmayer informaci převzal od zdroje, který neměl jméno.

Pan Nice obvinil svědka ze zabíjení civilistů. Tohle obvinění Nice založil na sděleních neznámého muslimského vojáka, který hovořil z vyšetřovateli ICTY. Samozřejmě, že jméno „muslimského vojáka“ nebylo sděleno, stejně tak ani jeho výpověď, či svědectví na pásce neměla žaloba k dispozici, a údajná sdělení nejsou také u soudu přípustná. Podplukovník Janos Sel za sebe popřel obvinění.

Během křížového výslechu se objevila ještě další zajímavá věc, a sice skutečnost, že NATO používalo v Kosovu chemické zbraně. Jugoslávská armáda musela vojákům vydat plynové masky, aby je chránila před chemickými projektily, které NATO používalo. Svědek vysvětloval, že tyto zbraně konstruovány tak, aby vypouštěly do ovzduší mračna škodlivých chemikálií.

Messin, 2.12. 2005 ZDROJ