Haag: Americký velvyslanec Zimmerman přesvědčil v roce 1992 Izetbegoviče, aby stáhnul podpis pod mírovou dohodou v Bosně

globe-32299_960_720

Proces se Slobodanem Miloševičem pokračoval v úterý 7.února 2006 zakončením svědectví bývalého člena předsednictva SFRY za Černou Horu – profesora Branka Kostice.

Miloševič vyslýchal svědka obhajoby ohledně války v Bosně. Kostic svědčil, že v Bosně byla občanská válka. K tomu přidal opět úryvek z knihy lorda Owena „Balkan Oddysey“ , kde autor označuje/kategorizuje bosenskou válku jako občanskou válku mezi bosenskými Srby, bosenskými Chorvaty a bosenskými Muslimy.

Žaloba prohlašuje, že v Bosně byl „mezinárodní ozbrojený konflikt“ a „okupace“. Kostic odmítl tato tvrzení jako nesmyslná. Poukázal na skutečnost, že obvinění nazývá Bosnu „mezinárodním ozbrojeným konfliktem“ osm měsíců předtím, než byla uznána její nezávislost na Jugoslávii. Je jasné, že nikdo nemůže vést mezinárodní ozbrojený konflikt se zemí, která neexistuje.

Kostic svědčil, že Miloševič podporoval „Bělehradskou iniciativu“. To byl plán vyjednaný na konci roku 1991 Adilem Zulfikarpasicem za bosenské Muslimy a srbským vedením v Bělehradě.

Podle tohoto plánu měla Bosna zůstat v Jugoslávii a prvním prezidentem nové Jugoslávie měl být na pět let Alija Izetbegovič.

Kostic svědčil, že Miloševičova podpora „Bělehradské iniciativě“ dokazuje, že se nepokoušel vytvořit „Velké Srbsko“. Kostic položil soudcům řečnickou otázku „jaký druh Velkého Srbska by byl možný s Alijou Izetbegovičem jako prezidentem??“

Bohužel, Izetbegovič se rozhodnul pro válku a plán nepřijal.

Kostic svědčil, že Alija Izetbegovič byl islámský fundamentalista. Citoval z jeho „Islámské deklarace“ kde kromě jiného Izetbegovič píše: „mezi islámskou vírou a ne-islámskými institucemi nemůže být žádný mír ani soužití… islámské hnutí má morální právo a může a musí se chopit moci, jakmile bude početně a morálně na výši, nejen pro zničení ne-islámské moci, ale i pro vybudování nového islámského státu.“

Aby dokázal, že Izetbegovič byl skutečným islámským fundamentalistou, přehrálMiloševič videokazetu, kde Izetbegovič koná přehlídku pochodujícího oddílu arabskýchmudžáhidů v centrální Bosně.

Kromě obav z islámského fundamentalismu měli Srbové v Bosně ještě důvod k další obavě – vyhlídku na vynechání jejich hlasů při hlasování v parlamentu. Kostic řekl, že rozhodnutí svolat referendum o nezávislosti bylo dosaženo právě za nepřítomnosti bosensko-srbských poslanců.

Kostic svědčil, že nejlepší šance, jak se vyhnout válce v Bosně byl „Cutlierův plán“ („Cutliero plan“) . Podle tohoto plánu měla Bosna vystoupit z Jugoslávie a stát se samostatným státem tvořeným kantony, podobně jako ve Švýcarsku. Kantony by odpovídaly většinové populaci v oblasti, a Sarajevo by mělo zvláštní status jako hlavní město Bosny.

Vůdci všech bosenských frakcí podepsali „Cutlierův plán“. Karadžič ho podepsal za bosenské Srby, Boban za bosenské Chorvaty a Izetbegovič za bosenské Muslimy.

Svědek sdělil, že srbské a jugoslávské vedení plán podporovalo. Řekl, že SlobodanMiloševič plán osobně podpořil, a dodal, že Cutlierův plán kompletně mařil jakékoliv plány na „Velké Srbsko“.

Kostic svědčil, že dohoda padla kvůli tomu, že Izetbegovič na žádost amerického velvyslance Warrena Zimmermana svůj podpis stáhl.

Na začátku roku 1992 se Kostic setkal s Izetbegovičem ve Skopje. Na tomto setkáníIzetbegovič souhlasil, že JNA (jugoslávská armáda) by měla zůstat v Bosně 5 let.Izetbegovič také připustil, že etnické složení JNA bylo převážně srbské, protože chorvatské, slovinské a muslimské vedení říkalo vlastním lidem, aby neposílali nové brance. Na otázku na chování JNA k Muslimům odpověděl Izetbegovič, že nemá žádné stížnosti. Miloševič prokázal věci, které Izetbegovič řekl tím, že soudu předvedl přepisy z jednání.

Bohužel, Alija Izetbegovič nebyl mužem jeho slov. Dva dny po setkání Izetbegovičveřejně obvinil JNA ze spáchání zločinů a „okupace“ Bosny.

Kostic svědčil, že předsednictvo SFRY nařídilo 4.5.1992 JNA ustoupit z Bosny. Dále řekl, že shodně s rozkazem bylo stažení kompletně dokončeno 19.5.1992.

Bohužel, JNA nebylo umožněno opustit Bosnu v míru. Bosenští Muslimové napadali JNA, zatímco se pokoušela evakuovat z území.

Nejzávažnější případy se staly 3.5.1992, kdy byl oddíl JNA napadnut na uliciDobrovoljacka v Sarajevu, kdy se pokoušel opustit území, a k dalšímu případu napadení došlo při pokusu JNA opustit Tuzlu.

Kostic vzpomínal, jak vojáci JNA byli masakrováni Muslimy ze zálohy. Podle svědka byly zabity stovky vojáků. Profesor Kostic řekl tribunálu, že bosenští Muslimové popravili raněné vojáky JNA a jiné dali na oheň, aby je zaživa upálili/upekli.

Zatímco Jugoslávie stáhla vojáky z Bosny, tak Chorvatsko tam své vojáky poslalo. Kostic svědčil, že Chorvatsko mělo na bosenském území během války desetitisíce svých vojáků.

K potvrzení toho četl Miloševič zprávu generálního tajemníka OSN, která doslova říká, že Bělehrad stáhnul své vojáky v květnu 1992, ale Chorvatsko – navzdory veřejným popřením – mělo v Bosně značný počet vojáků.

Kostic svědčil, že Miloševič neměl žádnou kontrolu nad JNA, nebo bosensko-srbskými jednotkami. Obžaloba viní Miloševiče z uskutečňování spojeného zločinného podniku v Bosně, spolu s Veljko Kadijevicem a Blagije Adzicem. Kostic poukázal ale na fakt, žeKadijevic a Adzic odešli do důchodu dávno předtím než vůbec válka v Bosně začala. Svědek se divil bezstarostnosti při tvorbě obvinění. Řečnicky se zeptal: „jak by mohlMiloševič uskutečnit spiknutí skrz důchodce, kteří už neměli žádnou moc?“

Kostic řekl, že všechny kroky, které Miloševič podniknul v souvislosti s Bosnou, byly nasměrovány k nalezení mírového řešení konfliktu.

Následoval výslech svědka paní Hildegard Uertz-Retzlaff, která ho vyslýchala za obžalobu.

Kostic svědčil, že nejvyšším velitelem JNA bylo předsednictvo SFRY (předsednictví Jugoslávie) a nikoliv Slobodan Miloševič.

Paní Uertz-Retzlaff se pokoušela Kosticovo svědectví změnit tím, že mu vyhrožovala trestním stíháním. Protože byl Kostic členem předsednictva SFRY, tak poukázala na to, že by mohl být pohnán k odpovědnosti, pokud by soudní komora rozhodla, že JNA spáchala zločiny.

Kostic říkal, že si není vědom toho, že by JNA spáchala nějaké zločiny, a opět zdůraznil svědectví, že nejvyšším velitelem JNA bylo předsednictvo SFRY.

Skutečnost, že profesor Kostic vstal a řekl pravdu, i když mu bylo vyhrožováno trestním stíháním, silně svědčí o jeho pevném charakteru. A skutečnost, že se paní Uertz-Retzlaffuchýlila k zastrašování svědka, svědčí zase o charakteru jejím.

Messin, 23.2. 2006 ZDROJ

„Mít rád lidi a milovat lidi to je celé tajemství a snad jediný recept na štěstí.“ Jan Werich