Haag: 62 procent je méně než dvě třetiny – bosenské referendum o odtržení v roce 1992 propadlo

globe-32299_960_720

Žalobkyně Hildegard Uertz-Retzlaff dokončovala 14.2.2006 křížový výslech bývalého černohorského člena předsednictva SFRY – profesora Branko Kostice. Tento svědek svědčí v Haagu při Miloševičově obhajobě.

Výslech se týkal porušování Vanceova plánu (Vance Plan). Kostic během výslechu řekl, že neví o nějakých porušeních tohoto plánu srbskou stranou.

Ukázalo se, že zde byl jeden případ, kdy srbská strana technicky porušila Vanceův plán. Podle tohoto plánu měly být odevzdány všechny pušky i těžké zbraně jednotkám OSN. Paní Uertz-Retzlaff získala zprávu OSN, kde bylo napsáno, že u někteří krajinsko-srbských policistů bylo zjištěno, že si nechali automatické pušky.

Zpráva OSN nic neříkala o tom, že by pušky použili. Pouze byly nalezeny v jejich majetku.

Přestože pouhé vlastnění zbraně je nejmenším porušením, jaké si lze představit, se paníUertz-Retzlaff chovala, jako kdyby svědka přistihla při nějaké obrovské lži. Jásavě vykřikla radostí: „ale srbská strana porušila plán Vance!“.

Žalobkyně neposkytla jediný důkaz, že by se srbská strana dopustila vážného porušení, nebo jakéhokoliv útoku.

Bohužel, stejná věc nemůže být řečena o chorvatské straně. Téměř čtyři roky potom, co byl přijat plán Vance, ho chorvatská UNPA porušila akcemi „Blesk“ a „Bouře“. Výsledkem obou chorvatských akcí bylo etnické vyčištění přibližně čtvrt milionu krajinských Srbů. Paní Uertz-Reztlaff se o této drobnosti při své diskusi o porušování plánu Vancepohodlně/příhodně opomenula zmínit.

Žalobkyně dále svědka vyslýchala o dopravě materiálu JNA ke krajinsko-srbské „Teritoriální obraně“ (Territorial Defense, To)

Kostic potvrdil, že JNA nechala mnoho výbavy a výzbroje krajinským Srbům, když v roce 1991 opustila RSK (Republika Srbská Krajina). Kostic dosvědčil, a zpráva generálního tajemníka OSN to potvrdila, že zbraně JNA byly umístěny do skladišť OSN a uzamčeny podle plánu Vance.

Žalobkyně se ptala svědka co ví tom, že 30. a 40. středisko vyplácejí penze a náhrady bývalým vojákům JNA, kteří žijí mimo území FRY|. Kostic nevěděl, protože odešel z politiky ještě před tímto ustanovením.

Výslech svědka žalobkyně dokončovala sérií dopisů a zpráv, které obviňovaly vojáky JNA umístěné v Chorvatsku z údajného špatného chování. Celé cvičení bylo k ničemu. Kostic neviděl žádné materiály, které mu žalobkyně ukazovala.

Kostic vysvětloval, že byl členem federálního předsednictva. Dále vysvětloval, že zkoumat kriminální stížnosti na vojáky JNA bylo v odpovědnosti ministerstva obrany a armádní justice.

Jedinou věc, kterou žalobkyně ukázala, byla série obvinění, která byla většinou udělánaTudjmanovou vládou, nebo zaujatými NGO. Neukázala žádný důkaz, který by obvinění podpořil, nebo výsledky nějakých vyšetřování, která mohla být uskutečněna. Všechno to byl zbytečný výstup.

Profesor Kostic provedl zdlouhavou analýzu bosenské ústavy z roku 1974, která byla v platnosti při odtržení Bosny od Jugoslávie.

Podle článku I. této ústavy byla Bosna rovnoprávným státem Srbů, Chorvatů a Muslimů, a byla nedílnou součástí Jugoslávie.

Dodatek ústavy č. 52 jasně říkal, že bosenské hranice a územní status nemůže být změněn, ledaže by se pro změnu vyslovily více než dvě třetiny oprávněných voličů.

Když bylo 29.2.1992 referendum o odtržení Bosny, tak se pro odchod rozhodlo 62 procent oprávněných voličů, což znamená, že referendum propadlo, protože pro hlasovaly méně než dvě třetiny. Dvě třetiny je 66,6 procent a 62 procent je tedy méně než dvě třetiny.

Odtržení Bosny od Jugoslávie byla nelegální bez ohledu na to, jakou cestou bylo ukrojení provedeno. Referendum o odtržení bylo vyvoláno nelegálním způsobem, ale i kdyby legální bylo, stejně by propadlo, protože ho podpořily méně než dvě třetiny voličů.

Když Miloševič začal svůj výslech svědka, tak už mnoho času nezbývalo.

Většina času byla využita k citaci zprávy generálního tajemníka OSN o uskutečňování plánu Vance.

Zpráva říkala, že srbská strana souhlasila/dodržovala, a že chorvatská strana nikoliv. Dále se také ve zprávě uvádělo, že většina „srbských zločinů“ proti Chorvatům v RSK byla spáchána srbskými uprchlíky, kteří byli vyhnáni z jiných částí Chorvatska.

Miloševič dále také opravil chybný výklad jeho řeči žalobkyní Uertz-Retzlaff. Během křížového výslechu totiž prohlásila, že aktivoval srbskou rezervní/záložní policii v souvislosti s válkami v Chorvatsku a Bosně.

Miloševič přímo četl text řeči a bylo objasněno, že policejní zálohy aktivoval v reakci na provokace uskutečněné v Kosovu a Sandžaku. Řeč neměla co dělat s Chorvatskem, či Bosnou.

Messin, 1.3. 2006 ZDROJ

„Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.“ Jan Werich