Podle Matyáše Zrna truchlila pro Miloševiče jen „malá skupinka skalních příznivců“

globe-32299_960_720

V dnešním vydání časopisu Týden (12/2006) se objevil článek „Nejelegantnější řešení“ od Matyáše Zrna. Článek se týká Slobodana Miloševiče a je opět plný polopravd a úmyslných lží.

Hned v úvodu Zrno doslova píše: „Až na malou skupinku skalních příznivců nikdo v Srbsku příliš netruchlil“. Toto tvrzení je samozřejmě v rozporu se skutečností, kterou bylo možné na vlastní oči vidět na televizních záběrech (BBC, Euronews). Co si Zrno představuje pod pojmem „malá skupinka“ nechávám bez komentáře. Je sice pravděpodobné, že článek vznikal ještě před víkendovými shromážděními v Bělehradě aPožarevaci, ale v tom případě autor trochu špatně odhadnul situaci v Srbsku a hlavně většinový odpor Srbů k haagskému tribunálu, který je všeobecně známý.

Zrno dále uvádí, že smrt zachránila Miloševiče před rozsudkem. Zrno je skálopevně přesvědčen o Miloševičově vině. Podle Zrna „nepřeberné množství materiálu přesvědčivě dokazuje, že to byl Miloševič, kdo zásadní měrou přispěl k vyvolání válek.“ Haagský tribunál skutečně vyprodukoval stohy materiálů. Horší je to ale s použitelnými a skutečnými důkazy, že Miloševič nařídil, či schvaloval válečné zločiny. Ty v tomto „nepřeberném množství“ bohužel nebyly. Stejně jako v něm nebyly důkazy o „vyvolání válek“. Naopak byly v Haagu předloženy důkazy o Miloševičově podpoře řadě mírových plánů.

Podle Zrna už skutečnost, že Miloševič podporoval své krajany v Chorvatsku a Bosně znamená to, že nad nimi měl „plnou kontrolu“. To je samozřejmě nikdy nedokázaný nesmysl. Z této nikdy nedokázané „kontroly“ Zrno vyvozuje Miloševičovu „přinejmenším spoluzodpovědnost za zločiny, které jejich síly spáchaly“.

Podle Zrna to byly samozřejmě „srbské síly“, které vyhnaly z Kosova statisíce Albánců. Co na tom, že v soudním procesu, do jehož podrobného rozboru se Zrno raději nikdy nepustil, bylo prokázáno, že z Kosova prchala všechna etnika společně a ve stejném poměru před bombardováním NATO. Byly zde rovněž prezentovány letáky vyzývající kosovské Albánce k opuštění Kosova, aby tím splnili „vlasteneckou povinnost“. Mnoho svědků potvrdilo, že Albánce nutila z Kosova odejít také UCK. Kolony Albánců, kteří se chtěli vrátit, byly dokonce bombardovány a masakrovány letadly NATO. To všechno jsou fakta. Zrno si je ale do svého příběhu vstoupit nenechá.

V závěru článku ještě Zrno označuje současného srbského premiéra Koštunicu za jednoho z ideologů srbského nacionalismu. Je zjevné, že pokud někdo není absolutním lokajem impéria – je ihned označován jako nacionalista.

K článku je ještě připojena tabulka s počty obětí balkánských válek. Nemusím dodávat, že většina uváděných čísel stojí na vodě. Zřejmě kvůli nedávno zveřejněným výsledkům posledních výzkumů je zde doslova uvedeno „podle nižších odhadů na 130.000 životů, podle nejvyšších 300.000.“ (!).

V doprovodném textu tabulky je napsáno, že „při válce za samostatnost Slovinska zemřelo „jen“ několik desítek lidí“. Jen zde připomenu fakt, že poměr padlých bylo 39 jugoslávských vojáků a 6 členů slovinské domobrany, která zahájila „válku“ blokováním kasáren JNA, hraničních přechodů a vraždou dvou vojáků JNA.

I nedávno konečně i hlavními médii snížené počty obětí Zrnovi nebrání, aby v tabulce Bosna bylo uvedeno „až 280.000“. V případě Kosova bylo neprokázané a běžně uváděné číslo 10.000 zřejmě málo, tak uvádí „až 15.000“. Na území Kosova bylo přitom po důkladném pátraní placeném ICTY nalezeno cca 2.800 těl všech národností – včetně obětí bojů a bombardování.

Po Martinu Ehlovi tu máme už druhý názorný příklad, kdy člověk evidentně znalý poměrů úmyslně a zlovolně zvyšuje počty obětí. O úmyslu zde není pochyb. Propagandisté se zjevně starých čísel vzdát nechtějí. Stačí přidat slovíčko „“ a staré číslo může být opakováno stále znovu. Komu články podobného typu prospívají není pochyb, ale to už víte určitě sami.

Messin, 20.3. 2006

„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“ Oscar Wilde