Osvobozující rozsudek ICJ ohledně role Srbska v kauze Srebrenica zároveň posmrtně očišťuje i Miloševiče

globe-32299_960_720

Pondělní rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle něhož se Srbsko za války v letech 1992-95 nedopustilo v Bosně genocidy je zároveň částečným posmrtným očištěním Slobodana Miloševiče. Po tom, co bylo poměrně brzy po začátku jeho procesu tiše odstraněno obvinění z genocidy v kauze Kosovo (nikdy tam k ní nedošlo) se Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) soustředil na údajné Miloševičovo zapletení do „genocidy“ v Bosně a především jeho údajnou roli v mediálně známé kauze Srebrenica.

Propagandisté celé roky bez důkazů běžně Miloševiče se Srebrenicí spojovali. Zabíjení ve Srebrenici totiž tvořilo základ obvinění z genocidy v Miloševičově případu a zároveň bylo nejzávažnějším obviněním, které bylo proti němu vzneseno. Ještě za Miloševičova života se ale začínaly vynořovat vážné pochybnosti o jeho údajném zapletení do kauzy Srebrenica. Například už v roce 2004 oznámil vedoucí holandské vládní vyšetřovací skupiny pro Srebrenici a profesor na univerzitě v Amsterodamu D. Cees Wiebes, že neexistuje žádná spojitost mezi Miloševičem a zločiny ve Srebrenici.

Dr. Wiebes měl jako vedoucí týmu specialistů přístup k tajným záznamům, klíčovým diplomatům i stovkám svědků. Podle Wiebese nehrál Miloševič v případu vůbec žádnou roli.

Wiebesův tým tenkrát poskytl tyto své poznatky a důkazy hlavní žalobkyni tribunálu ICTY Carle del Ponte, ale byl odbyt. Mluvčí ICTY Hartmanová řekla, že „ zpráva není součástí trestního řízení týkajícího se Srebrenice a byla vyhotovena …k jiným účelům.“

Včera ale po rok trvajícím zkoumání případu Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v případě Bosny mimo jiné jasně rozhodl:

„Srbsko se nedopustilo genocidy prostřednictvím svých složek nebo osob, odpovědných za své jednání podle obyčejového mezinárodního práva.“

„Srbsko nemělo v úmyslu spáchat genocidu, ani nepodněcovalo k jejímu spáchání.“

„Srbsko se neúčastnilo genocidy porušením svých závazků vyplývajících z Mezinárodní smlouvy o zabránění a trestání zločinu genocidia.“

 

Již z prvního citovaného rozhodnutí lze jednoznačně vyvodit, že Miloševič jako hlavní osoba v Srbsku té doby (tehdy ještě Jugoslávie) ani žádný jiný vládní činitel se nedopustil, nebo byl zapojen do genocidy v Bosně (případně bosenské Srebrenici).

I když Bělehrad považoval Bosnou (bosenskými Muslimy) vznesené obvinění za absurdní, objevovaly se obavy, aby se i v tomto případě neobjevila stejná antisrbská zaujatost, jakou předvádí Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY). Žaloba na Srbsko měla totiž jeden celkem skrytý, ale o to závažnější důvod. V případě uznání viny by totiž Srbsko muselo Bosně zaplatit reparace v děsivé výši mnoha miliard dolarů. Toto by mělo jistě velmi závažný dopad na srbskou ekonomiku.

V nejbližších dnech očekávám k rozsudku další informace a články, které se budu snažit přeložit.

Messin, 27.2. 2007

Zdroje:

www.b92.net/english

http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/6395791.stm

http://www.icj-cij.org/

 

 

„Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.“ Jan Werich