7. dubna 2004 dokončovala soudkyně Danica Marenkovic v Haagu své svědectví.
Svědkyně byla vyslýchána Miloševičem poté, co ji předtím vyslechl žalobce Nice.
Soudkyně během výslechu předvedla soudobá svědectví, které dali policii etničtí Albánci v oblasti kolem Račaku. Tato místopřísežná prohlášení identifikovala Račak, jako základnu (pevnost) UCK.
Pan Nice se pokoušel vyvrátit tyto důkazy tím, že přišel s tím, že vystopoval Albánce, kteří podali tato sdělení. Není překvapením, že Albánci, které Nice vystopoval, už netrvají na svých předchozích prohlášeních s dodatkem, že je poskytli pod nátlakem.
Žaloba totiž velmi dobře ví, že nalézt v současném Kosovu Albánce, kteří by řekli něco proti UCK je nemožné z důvodu teroru a zastrašování, které UCK způsobuje svým nepřátelům.
12. října 2004 řekla hlavní prokurátorka ICTY – Carle del Ponte kosovsko-albánským novinám Koha Ditore: „Nedokážete si představit rozsah problémů, které máme při vyšetřováních vůdců UCK v Kosovu. Je zde obrovské zastrašování svědků z Kosova a nyní s námi nechtějí spolupracovat. Nemáme žádnou podporu, jak ze strany mezinárodního společenství, tak ani ze strany místních úřadů.“
Institut IWPR (je placen vládou USA a je pro-tribunální) zase 1. dubna 2005 vydal na své internetové stránce článek týkající se zastrašování svědků v Kosovu. V článku se píše:„Vypadá to, že práce tribunálu s obviněnými Albánci stojí před významnými problémy se zastrašováním svědků.“
S využitím převažující atmosféry zloby a strachu v Kosovu, předvedl Nice u tribunálu nahrávky s Albánci, kteří dříve vypovídali o aktivitách UCK v Račaku. Tito lidé nyní vypovídali přesně to, co od nich lze v nynější situaci očekávat. Říkali, že při svých původních výpovědích o UCK lhali.
Po ukončení svědectví soudkyně Danici Marenkovicové utrácel žalobce Nice mnoho času v právním sporu. Nice prohlašoval, že albánská popření předchozích svědectví spolu s výroky Nataši Kandic dokazují, že dokumenty zhotovené srbskými úřady by neměly být přijaty jako důkaz.
Slobodan Miloševič reagoval, že to, co Nice předkládá je nesmysl. Miloševič říkal, že dokumenty, které produkovalo srbské soudnictví byly vzaty současně (v době událostí) a byly zhotoveny předtím, než ICTY zhotovil obvinění proti němu.
Miloševič dále poznamenal, že videa, která žalobce Nice předvedl soudu, byla zhotovena minulý týden (!), speciálně pro použití v soudním řízení ICTY. Dále, že pásky byly vyrobeny v Kosovu, v atmosféře, která je nepřátelská k těm, co by řekli něco špatného o UCK.
Pokud jde o záměry Nataši Kandic, Miloševič ji označil za propagandistku. Její v Bělehradě sídlící organizace „Humanitar Law Center“ je přímo financována vládou USA. Získává dotace od „Národní nadace pro demokracii“ (NED) – ve Washingtonu sídlící organizace, která je financována americkým ministerstvem zahraničí.
Nataša Kandic je tak milována vládou USA, že od ní dostala cenu. V roce 2000 jí NED udělila cenu „Democracy Award“. Tuto cenu si převzala 3.května 2000 přímo v Kapitolu (budova amerického parlamentu).
Důvěryhodnost Nataši Kandic je tedy nesmírně kompromitována jejím spojením s vládou USA. Vláda USA vedla agresi NATO proti Jugoslávii v roce 1999. Vláda USA financuje organizaci Nataši Kandic prostřednictvím NED. Vláda USA byla tak šťastná z návratnosti vložených prostředků, že jí předala cenu ve Washingtonu D.C. Natasa Kandic není nic víc, než srbské jméno, maskující americkou válečnou propagandu.
Dalším svědkem, kterého Miloševič povolal ke své obhajobě, byl profesor soudního lékařství Slavisa Dobricanin, který také svědčil o událostech v Račaku.
Profesor potvrdil svědectví soudkyně Marenkovicové. Doprovázel jí, když uskutečňovala své vyšetřování.
Profesor Dobricanin také viděl ve vesnici stopy přítomnosti UCK. Viděl jejich zákopy, bunkry i zbraně. Byl také osobně ve velící místnosti UCK, kde viděl ty samé věci, které viděla soudkyně Marenkovicová. Přece jenom však svědek přidal další zajímavý detail. Když šel kolem jídelny, kterou používala UCK, tak tam uviděl ležet žluté potravinové balíky s nápisem „USAID.“
USAID je americká agentura, která má poskytovat humanitární pomoc obětem válek a živelných pohrom, nikoliv krmit teroristické skupiny. Přítomnost jídla USAID na velitelství UCK znamená buďto, že UCK ukradla humanitární pomoc civilnímu obyvatelstvu Kosova, nebo že tak dostala přímou pomoc od vlády USA.
Profesor dále potvrdil už předešlá svědectví gen. Gojkovice a soudkyně Marenkovicové, že jugoslávská armáda nebyla 15.ledna 1999 v Račaku přítomná. Řekl, že když přišel na místo, tak neviděl žádné členy armády, ani vozidla ve vesnici.
Messin, 14.4.2005 ZDROJ: http://www.slobodan-milosevic.org/news/smorg040705.htm